Dělám to takto: Napíšu si problém. Pak se zeptám proč je problém problémem. A tak dále, zhruba pětkrát. Dokud je potřeba.

To mi pomůže dojít k obecnějšímu tvrzení a získám tím pádem odstup od svého problému. Jak se zvětšuje můj úhel pohledu, problém se zmenšuje a najednou mám mnohem větší spektrum možností řešení svojí situace.

Poté z celého textu vytáhnu klíčová slova a začnu je formulovat do otázek začínajících „Jak můžu...“. Pak si s tím chvíli hraju a nakonec vyberu tu otázku, či otázky, které mě nejvíc přitahují.

Výsledkem je tedy otázka, která začíná slovy „Jak můžeme...“. Taková dobře zformulovaná otázka skvěle podněcuje tvorbu nápadů na řešení. Většinou mi hned samy začnou přicházet nápady.

A najednou se to hýbe. Věci se dají do pohybu, uvnitř mě, i vně.

Z problému se stala cesta.